Volejbalový klub TJ Ostrava se zařadil mezi nejúspěšnější kluby spolu s Duklou Liberec a PVK Olympem Praha, když na všech finálových turnajích bral medaili. V kategoriích U18, U20 i U22 to vždy zacinkalo. Dva finálové turnaje dokonce Ostrava hostila, a to finále U20 a U22. První medaili vybojovaly doma svěřenkyně trenéra Boštíka (U20) 23. dubna. Bronz tým získal po vítězství v pětisetové bitvě s Prostějovem.
Ostrava skončila v celkové tabulce šestá se ziskem osmačtyřiceti bodů, přesto dosáhla až na medaili, čím to bylo? „V průběhu celého roku se na extraligových turnajích prostřídaly všechny hráčky ze soupisky tak, abychom mohli do finálových bojů poskládat to nejsilnější, co máme“, říká trenér Kamil Boštík a dodává: „V posledních turnajích základní části byla vidět stoupající progrese u všech hráček, což je pro trenéry znamení dobře odvedené celoroční práce celého týmu“.
Je tedy turnajový systém extraligy lepší než pravidelná utkání? „Každý systém má své výhody i nevýhody. Pokud bych měl hovořit za sebe a měl bych to porovnat na pomyslných miskách vah, tak se přikláním k pravidelným utkáním, které nabízejí lepší plánování, méně cestování, výhodu pravidelného domácího prostředí a v dnešní době pro klub nezanedbatelnou finanční úsporu.“
Vraťme se zpět k finálovému turnaji. Jak moc hráčkám k zisku medaile pomohlo domácí prostředí? „Kromě vlastní tréninkové haly je domácí prostředí založeno hlavně na našem fanklubu. Kulisa, kterou fanoušci vytvořili na všech utkáních finálového turnaje, doslova tlačila naše hráčky k maximálnímu výkonu. V některých hráčkách to však mohlo vyvolat velkou nervozitu a pocit obrovské zodpovědnosti. Myslím, že jsme to nakonec jako tým zvládli a zaslouženě vybojovali bronzové medaile. Vzhledem k tomu, že je náš tým velmi mladý, má to nejlepší ještě před sebou.“
Další finále, tentokrát v kategorii U18 se konalo o týden později v Přerově, kde svěřenkyně trenéra Jambora podlehly až ve finále Liberci 3:1 na sety a braly tak stříbrnou medaili. Tomáš Jambor je novou trenérskou tváří v TJ Ostrava. Jak mu svědčí role trenéra? „Musím říci, že mě role trenéra baví. Hodně tomu napomáhá samozřejmě přístup holek a vůbec nastavení v týmu, které se myslím povedlo. Jistě, pár šedivých vlasů přibylo, ale když vidím posun, jak se svěřenkyně zlepšují, stojí to za to.“
Většinu času jste hráli ve druhé výkonnostní skupině, přesto jste dokráčeli až k medaili. „Každý turnaj jsme se zlepšovali. Naše výkonnostní křivka šla stále nahoru. Cesta na vrchol vedla skrze bažinu a my byli trpěliví. Na závěrečný turnaj s námi přijely i dvě hráčky A-týmu, což nám samozřejmě taky velmi pomohlo. Nutno říci, že na finálový turnaj ale jely všechny hráčky týmu. Toho si velmi cením“
Některé hráčky se i v tak mladém věku zúčastnily finálových turnajů starších kategorií… „Tento rok byl pro TJ Ostrava na medaile štědrý. Dvě stříbra a jeden bronz. Všechny tři medaile se houpou na krku Nele Jasečkové a Adéle Chládkové. Za U18 a U20 má placky Veronika Šínová a Ema Zedníková. A za U18 i U22 nahrávačka Fedora Jakuškina.“
Trenér Jambor ještě přidal pár zajímavostí k sezoně: „Bohužel jsme měli 8 zranění. Dále je to 486 odtrénovaných hodin, 9 nových šedivých vlasů trenéra, 10 odchozích hráček kvůli věku z kategorie U18.“
Třetí úspěch přišel i v poslední kategorii do dvaadvaceti let. Trenér Brzobohatý dovedl svůj tým až do finále, kde Ostrava nestačila na silný Liberec a brala stříbro. „Rozhodnutím Českého volejbalového svazu se rozdělily kategorie juniorek a kadetek na tři samostatné kategorie – U22, U20 a U18. Z dvou extralig mládeže tím vznikly extraligy tři“, vysvětluje na úvod trenér Brzobohatý.
Bylo tedy těžké pro vás dát do kupy tým, když spousta hráček nastupovala v A týmu v ženské extralize? „Rozhodli jsme se, že družstvo U22 bude vždy skládáno z hráček extraligy žen, extraligy U20 a z 2.ligy a krajského přeboru žen. Za družstvo ještě hrály i dvě hostující hráčky. Celkově tyto hráčky hrály v šesti různých týmech. Během sezóny se tedy představilo 17 hráček.“
Z družstva A žen pravidelně hrála Eliška Vytisková a Adéla Chládková. Dále se alespoň na dvou turnajích objevily tyto hráčky: Aneta Bauerová, Nela Tobiášová, Veronika Fukalová, Fedora Jakuškina a Nela Jasečková. „Jejich menší účast byla dána zraněními a vytížeností v A družstvu žen,“ konstatuje trenér Brzobohatý.
V jednom utkání nastoupila z žen ještě Elen Jedličková a Laura Kuldanová z reprezentačního družstva trénujícího na Kladně. Dále za družstvo pravidelně hrály tři hráčky z kádru U20: Tereza Bidláková, Adéla Gavlasová a její sestra Anna. Z družstva 2.ligy žen a krajského přeboru žen se pravidelně účastnily: Saša Koloničná, Michaela Adámková, Adéla Orálková, a také hostující hráčky Ema Šťastná z Opavy a Hana Boštíková z Frýdku-Místku.
„Soutěž se hrála každou první neděli v měsíci, a to tak, že se sjela tři družstva a odehrála utkání mezi sebou. Naše družstvo hrálo vždy buď ve druhé, nebo v první skupině. V celkovém pořadí se po dlouhodobé části náš tým umístil na čtvrtém místě.“
Pojďme se vrátit k finálovému turnaji. Mohl byste zpětně zhodnotit stříbrný úspěch týmu? „Do finálového turnaje jsme šli již v plné síle. V průběhu turnaje jsme až do finále ztratili pouze jediný set. Favoritem ve finále bylo družstvo Liberce, kterému jsme nedokázali vzít ani jeden set a prohráli jsme 0:3. I tak je ale druhé místo velkým úspěchem. Pro Nelu Jasečkovou a Adélu Chládkovou to byl třetí čtyřdenní turnaj během třech týdnů, a evidentně jim v závěru již docházely síly. Přesto je třeba před jejich výkony smeknout. Stejně tak, ale i před výkony ostatních hráček. Celé družstvo nikdy netrénovalo spolu, takže bylo obtížnější mu vtisknout nějakou tvář. Většinou se to řešilo za pochodu a takzvaně šilo horkou jehlou. Ani v přípravě na závěrečný turnaj se z mnoha důvodů nepodařilo dát družstvo dohromady dříve než den před prvním utkáním.“
V TJ Ostrava tak roste silná základna nejen pro extraligu žen, ale třeba i pro reprezentaci. Sezona 2022/2023 je minulostí a je třeba si dopřát trochu odpočinku a nějaké regenerace, aby mohly volejbalistky ve své práci pokračovat zase s čistou hlavou a chutí se zlepšovat.
Autor: Radek Karnufek
