Smečařka ANDREA ŠTRBOVÁ (24) vyměnila Tokio za Ostravu a pro Deník říká:
Chtěla jsem prožít emoce v kolektivu
Od postupu do olympijského Tokia je dělil jen malý kousek, přesto si v Japonsku nezahrají. Nejlepší slovenský pár beachvo lejbalistek se na jaře rozpadl. Natália Přidalová (Dubovcová) se připravuje na roli maminky, čtyřiadvacetiletá smečařka Andrea Štrbová se po čtyřech letech znovu objeví v hale, v létě posílila extraligový tým TJ Ostrava.
Proč Jste se rozhodla pro návrat do šestkového volejbalu?
Myslela jsem si, že po beachové kariéře ukončím svou sportovní éru celkově, ale měla jsem chuť ještě hrát. Chtěla jsem znovu prožívat emoce zápasů v kolektivu, proto jsem se rozhodla vrátit.
Měla na to nějaký vliv pandemie koronaviru, kvůli které sé olympiáda letos nekonala?
Hrálo to velkou roli. S beachovou partnerkou jsme byly dohodnuté na olympiádu. Pokračovaly jsme v tréninku, ale tím, že se o rok posunula, jsme přemýšlely, co a jak bude dál. Ona pak otěhotněla, tím se to vyřešilo a já šla dál.
Pokračovat na písku s jinou partnerkou jste nechtěla?
Na Slovensku nikdo neměl dostatek bodů, takže nebyla šance se na olympiádu probojovat. Na turnajích bychom spadly do kvalifikaсе. V posledním roce všechny páry jezdily po všech turnajích, takže byly plně obsazené těmi nejlepšími a v kvalifikaci byly týmy, které například turnaj předtím vyhrály.
Byl po čtyřech letech přechod do haly těžký?
Je to jednodušší, než opačně a každým zápasem je to lepší. Na halu i kolektiv jsem se těšila, takže mě to baví. Cítím, že víc skáču. Beach mi pomohl v psychické odolnosti i ve výskoku a síle celkově. Budu se snažit to udržet celou sezonu.
S českou extraligou jste ale kontakt úplně neztratila.
Když jsem měla čas a trénovaly jsme v Praze, chodila jsem se dívat na zápasy. A když mi to vyšlo, tak i někdy doma ve Frýdku nebo v Ostravě, takže jsem byla trochu v obraze.
Bydlíte ve Frýdku-Místku, za který jste dřív hrála. Prozradíte, proč jste si teď vybrala Ostravu?
V minulé sezoně se mi líbila její hra. I když ještě nebyla v nejlepší formě, bylo vidět, že ji ladí, ale byl tam náboj, šmrnc, takové to chtění a přesně to jsem potřebovala. Ve Frýdku jsem si vybudovala zázemí, mám tam přátele dobrý byt i okolí, tak není důvod odcházet.
Jak vás přijal nový tým?
Úžasně. Myslím si, že v Ostravě je perfektní kolektiv a tím pádem jsem do něj jen tak nějak vplula. Cítím se mezi spoluhráčkami opravdu velmi dobře.
Na jaře jste s nimi chodila hrát beach. Pomohlo to?
Byla jsem s nimi párkrát na písku a sem tam i v hale, tak jsem některé poznala, předtím jsem s nikým nehrála. Jsem překvapená z kolektivu i toho, jak všechno v Ostravě funguje, moc se mi tu líbí.
Místo Jedné spoluhráčky Jich teď máte na hřišti pět. Není to problém?
Právě proto se musíme sehrávat Byla jsem zvyklá přihrávat, teď máme perfektní libero, které je schopné všechno vybrat za mě. Na to ještě nejsem zvyklá, takže kolikrát tam vpálím, i když nemusím. Zápas od zápasu je ale vidět že těch nedorozumění je méně. Potřebujeme jen hrát.
Příští rok si určitě nenecháte v televizi ujít olympijský turnaj z Tokia. Nebude vám to líto?
To určitě bude, protože uvidím týmy, které jsme porazily nebo s nimi trénovaly a věděly, že v některých věcech jsme lepší. Jasně, že mě to zamrzí, ale to už je minulost.
Nechtělo by to pro zlepšení nálady získat nějakou medaili v hale?
To by bylo výborné, vůbec bych se tomu nebránila.
Autor: Marie Rodovská
Zdroj: Moravskoslezský deník