Nahrávačka TJ Ostrava Iva Šípová II. ligu po třech letech ráda vyměnila za extraligu
Vrátit se do áčka? Taková příležitost se neodmítá
Kromě jedné sezony, v níž oblékala dres extraligového Přerova, je její volejbalová kariéra spojená s TJ Ostrava. Poslední tři roky hrála II. ligu, letos se nahrávačka Iva Šípová opět objevila v nejvyšší soutěži žen. „Přemlouvat mě nemuseli. Když se člověku z béčka nabídne, že se zase může vrátit do áčka, tak to je velká příležitost, která se neodmítá," prozradila pětadvacetiletá volejbalistka, že na nabídku trenéra Zdeňka Pommera okamžitě kývla.
V ostravském kádru jste v minulosti vždy nastupovala se svým dvojčetem, smečařkou Veronikou. Ve volejbale i v životě jste se ale pak vydaly rozdílnými cestami.
Jsem spíš technický typ, šla jsem víc za rodiči, ségra zase chce léčit lidi a v Olomouci vystudovala fyzioterapii. Kvůli potrhaným vazům už nemůže skákat, takže je z ní libero a hraje za béčko TJ Ostrava. Já dokončuji studium na fakultě metalurgie a materiálového inženýrství na Vysoké škole báňské.
V týmu teď „kryjete záda" reprezentační nahrávačce Kateřině Valkové. Nevadí vám, že se na palubovku moc často nedostanete?
Je to těžší, ale hodně dáváme tréninkům a pomáhám alespoň takhle družstvu, takže je to super. I v Přerově jsem byla dvojka, jedničkou tam byla Lucka Skřičková a předtím v Ostravě zase Kateřina Kolářová. Když jsem se po roce vrátila z Přerova, měli už v týmu dvě nahrávačky a pro mě nebylo místo.
Do zápasů naskakujete až ve chvíli, kdy se družstvu moc nedaří...
A nebo, když se hodně daří, takže si to občas můžu taky i užít. A užívám si to. Šanci jste dostala i v evropském Challenge Cupu v Chorvatsku, kde jste hladce porazily Osijek 3:0.
Co to pro vás znamenalo?
Je docela těžké jet někam půl dne, dát si tam dva tréninky a pak nastoupit proti hráčkám, které vůbec neznáte. Ale je to dobrá a nová zkušenost, zahrála jsem si a bylo to super. Jsem moc ráda, že mi Ostrava zase dala tuhle příležitost.
Rozdíl mezi extraligou a II. ligou je velký i v přípravě. Neměla jste s tím problémy?
Celou letní sezonu jsem strávila na beachi, hrála jsem smíšené dvojice, takže kondičku jsem měla. Ale vrátit se do extraligy je zápřah. Trenér je občas náročný, ale kdo má malé cíle, tak ničeho nedosáhne.
Prozradíte, jaké cíle máte vy?
Rozhodně chci dokončit školu a pak možná ještě navazující doktorandské studium. A pokud to vyjde, ještě nějakou chvíli pinkat.
Autor: Marie Rodovská
Zdroj: Deník.cz