České volejbalistky převzal týden před baráží se Slovenkami a dovedl je na ME 2017. Ostravský trenér Zdeněk Pommer mladší v rozhovoru pro Deník říká: Někdy je asi dobře, když se věci stanou rychle.
S českými volejbalistkami strávil celé léto jako reprezentační asistent, ale ve dvou stěžejních zápasech na sebe vzal zodpovědnost hlavního trenéra. Týden před baráží se Slovenskem Zdeněk Pommer mladší nahradil Němce Alexandra Waibla, který se po neúspěšné kvalifikaci rozhodl okamžitě skončit.
„Obavy jsem neměl a věděl, do čeho jdu. Navíc velmi dobře fungoval realizační tým," řekl dvaačtyřicetiletý kouč volejbalistek TJ Ostrava poté, co ve středu večer Češky v Popradu úspěšně dovedl na evropský šampionát 2017 v Gruzii a Ázerbájdžánu.
Bylo těžké hráčky na dvě nejdůležitější utkání sezony naladit?
Samozřejmě bylo nějaké zklamání z toho, že jsme na mistrovství Evropy nepostoupili přímo jako vítězové kvalifikační skupiny, což byl náš původní cíl. Věděli jsme ale, že to neznamená konečnou, že máme velmi rychle druhou šanci, a tu jsme si nechtěli nechat proklouznout mezi prsty. Myslím, že se situací jsme se vyrovnali dobře. Někdy je asi dobře, když se zásadní věci stanou rychle a nečekaně, není aspoň čas o nich „špekulovat" a odvádět myšlenky jinam.
V domácím prostředí jste Slovenky porazili 3:0, ale v odvetě v Popradu jim podlehli 2:3. V čem se oba duely lišily?
V prvním zápase v Jablonci se nám nadstandardně dařily bloky, získali jsme z nich vlastně skoro celý jeden set. Druhé utkání bylo mnohem vyrovnanější, bojovnější. Jsem rád, že holky, i když některé z nich ještě nemají tolik hráčských zkušeností a tak vypjatý zápas jich taky moc nehrálo, dokázaly být v prvním setu o potřebný kousek napřed. V koncovce pak pomohlo dvojstřídání. Do druhého setu daly Slovenky všechno, my jsme udělali několik chyb na servisu i v poli a najednou bylo srovnáno. Zatímco nám stačilo k postupu vyhrát ještě jeden set, soupeř už si další ztrátu dovolit nemohl. Možná svou roli sehrála i nervozita na obou stranách, každopádně jsme dokázali vývoj setu otočit a nakonec jej vyhrát. V následujících dvou dostaly prostor další hráčky. Bohužel se nám nepodařilo zvítězit, ale na Evropu jede Česká republika, což je velmi důležité.
V baráži chyběla bývalá ostravská smečařka Helena Kojdová, která nyní působí ve švýcarském Düdingenu. Neměla formu?
Helena se bohužel zranila, v posledním zápase kvalifikačního turnaje ve Slovinsku si přetrhla přední zkřížený vaz v koleni.
Budete u českého výběru působit dál? A v jaké roli?
Velmi rád bych u reprezentace pokračoval a nyní probíhají jednání s vedením Českého volejbalového svazu.
Do TJ Ostrava jste se vrátil ve čtvrtek. Bylo obtížné přepnout z reprezentace na extraligu, která začíná už v sobotu?
Na „aklimatizaci" nebyl čas. Dny mají bohužel pouze čtyřiadvacet hodin a v těch příštích mi z nich největší část ukousne klub. Musím ale splnit i pár „administrativních" povinností reprezentačního trenéra, mj. zhodnotit dvojutkání se Slovenskem, a tak nemůžu uplynulé dny hodit úplně za hlavu a vypustit je.
V národním týmu byly i tři ostravské volejbalistky. Bude Petře Kojdové, Ivě Nachmilnerové a Marii Toufarové stačit týden na sehrání se spoluhráčkami v klubu?
Nebude to jednoduché, ale uděláme pro to maximum. Nemůžeme si totiž dovolit sehrávat se měsíce třeba na úkor výsledků prvních extraligových zápasů. Možná to nebude hned od prvního domácího utkání úplně na sto procent, ale máme vysoké cíle, a tak všechny holky, nejen vyjmenovaná trojice, musí zabrat od prvního okamžiku.
Autor: Marie Rodovská
Zdroj: moravskoslezsky.denik.cz