Povedenou sezonu mají za sebou starší žákyně z klubu TJ Ostrava. Svěřenkyně trenérky Ivety Krátké totiž postoupily až do finále mistrovství České republiky, v němž rozhodně neudělaly ostudu, ba právě naopak. V boji o titul sice podlehly Lanškrounu, přesto mají důvod k radosti, berou stříbrné medaile, a to po třinácti letech!
Na mistrovství republiky bylo nejprve potřeba se kvalifikovat. V rámci kvalifikace skupiny B o mistrovství ČR obsadily mladé ostravské volejbalistky druhou příčku, když skončily hned za Prostějovem. Turnaj proběhl na přelomu dubna a května. Pořadatelem byl domácí celek TJ Ostrava, a tak se mohly hráčky utkat se soupeři v domácím prostředí. Starší žákyně tedy postoupily mezi šestnáct nejlepších týmů v republice. V rámci finálového turnaje, který proběhl v Bílovci, byli účastníci rozděleni do čtyř skupin po čtyřech týmech, postupovali tři nejlepší do další skupiny. Celkem šlo dále dvanáct týmů, rozděleni po šesti účastnících do dvou skupin. Obě tyto skupiny Ostrava vyhrála, což jí poslalo do semifinále celého turnaje. V něm si zajistily svěřenkyně trenérky Krátké postup do finále díky výhře 2:0 na sety nad SKŠ Mikulova Praha. Ve finále narazily žákyně na Lanškroun, kterému nestačily a prohrály v utkání 2:0 na sety.
S jakými ambicemi jel tým na finálový turnaj do Bílovce jsme se zeptali smečařky Michaely Sadlekové. „Ambice byly vysoké, chtěly jsme udělat dobrý výsledek hlavně pro paní trenérku. Před mistrovstvím jsme odehrály dobré utkání, kde nám to šlo, takže jsme cítily naději a věřily jsme si, že předvedeme dobrý výkon i na mistrovství republiky. Měly jsme silnou motivaci vybojovat medaili.“ Necítily jste se nervózní a pod tlakem po vítězství v obou skupinách? V semifinále jste narazily na těžkého soupeře. „Semifinále bylo hodně nervózní, očekávaly jsme silného soupeře, ale po vyhraných skupinách se nás stále držela silná motivace jít dále. Ve finále jsme pak narazily na Lanškroun, který byl podle mě na podobné úrovni jako my, ale byla cítit určitá míra stresu. Myslím, že šlo o nejtěžší utkání, přeci jen mají v týmu dobré hráčky, jsou dobré v poli a celkově hrál tým chytře.“
O hodnocení sezony jsme poprosili také trenérku Ivetu Krátkou. „Letošní sezonu hodnotím výborně, skončili jsme šestí v Českém poháru, což je krásné. Zároveň nám to umožnilo pořádat kvalifikaci o mistrovství republiky, což bylo pro nás plus. Domácí prostředí je něco, co se nedá nahradit. Vybojovali jsme postup do finálové šestnáctky, čímž jsme si splnili hlavní cíl.“ V rámci finálového turnaje o víkendu hráčky TJ Ostrava odehrály celkem osm utkání během tří dnů, není to pro tak mladé volejbalistky náročné? Žákyně sice hrají na dva vítězné sety, přesto ale je osm utkání slušná porce… „Pro hráčky je to dost náročné, ale z poháru jsou holky zvyklé, tam hráváme sedm utkání ve dvou dnech. Mezi utkáními jsme ale měli delší časové prodlevy, třeba i dvě hodiny, takže to rozcvičování vždy probíhá od začátku a může to ovlivnit také motivaci a projeví se únava a třeba i rozptýlení.“
Proběhla už nějaká oslava tohoto úspěchu, nebo se na ni teprve chystáte? „Náš úspěch jsme oslavili hned na místě i s rodiči. Proběhlo to i se šampaňským (dětským, směje se trenérka Krátká) a prvního června nás čeká společné rozloučení.“ První červen je dnem dětí, tak třeba si realizační tým připraví pro úspěšné volejbalistky nějaké to překvapení. Na medaili čekaly žákyně TJ Ostrava dlouhých třináct let. „Sešly se hodně šikovné hráčky a nám se povedlo je fyzicky připravit a načasovat správně tu formu a konec sezony se nám tak vydařil. Holkám patří velký dík za to, co se jim podařilo.“
Autor: Radek Karnufek