Volejbalistky Ostravy letos překvapily. Nahrávačka Kateřina Valková, která je v širším výběru reprezentace, říká:
V létě se v beachi radovala ze čtvrtého místa na mistrovství světa hráček do 19 let v Portugalsku a páté příčky na Letních olympijských hrách mládeže v Číně. Pak nahrávačka Kateřina Valková naskočila do „šestkového" volejbalu a úspěšnou sezonu si prodloužila i v hale - tým TJ Ostrava po patnácti letech skončil v extralize čtvrtý.
Přesto po druhém prohraném utkání o bronz s Frýďkem-Místkem (2:3) převládal v mladé nahrávačce pocit smutku. „Dokázaly jsme zápas otočit do tie-breaku a chyběl jen kousek, abychom sérii prodloužily do třetího souboje. Časem si asi řekneme, že je to úspěch, ale teď nás to všechny mrzí," měla slzy v očích Kateřina Valková po sobotním domácím duelu, který znamenal konec ostravského snu o medaili.
Souboj o bronz jste nezačaly dobře, v prvním utkání pod sítí sokolek jste jim podlehly celkem hladce 0:3.
Nebyl to týmový výkon, který jsme předvedly ve čtvrtfinále s KP Brno, ve Frýdku jsme se spíš trápily každá sama se sebou. Soupeřky solily servis, nebály se toho a vycházelo jim prakticky vše, na co sáhly.
Také doma jste už prohrávaly 0:2 na sety, když ve druhém jste získaly pouhých 10 bodů. Teprve pak jste se zvedly a celé utkání zdramatizovaly.
Tak možná jsme je aspoň trochu uspaly, že přestaly hrát (smích). Začaly jsme víc bojovat a hrát, pak se nám začalo i dařit. Soupeřky znervózněly a chybovaly, asi si myslely, že zase vyhrají 3:0, ale my jsme dokázaly otočit třetí set, pak i čtvrtý a k vítězství chyběl jen kousek. Sezonu jsme si mohly o pár dnů protáhnout, na druhé straně si ale myslím, že už jenom postupem do semifinále přes KP Brno bude pro nás všechny něčím významná. Ale mohla to být ještě ta třešnička na dortu.
Nebyla pro vás série o 3. místo, která se hrála jen na dvě vítězství, moc krátká? I s KP Brno jste prohrávaly už 0:2 na zápasy, pak jste ale celé čtvrtfinále otočily na 3:2...
Asi i to rozhodlo. Kdyby třeba byl ještě další zápas, možná by to vypadalo jinak, nebo taky ne, ale na to už se nehraje.
V základní části soutěže jste obsadily 5. místo a na úkor vloni bronzové Olomouce se dostaly do elitní nadstavbové skupiny. V play-off jste pak vyřadily KP Brno, které si brousilo zuby na medaili, a probojovaly se mezi nejlepší kvarteto týmů, kde s vámi nikdo nepočítal. Souhlasíte s tím, že jste byly překvapením letošního ročníku extraligy?
Myslím si to také, už jenom tím, co jsme dokázaly v Brně, to překvapilo mnohé. Tým KP jsme ve čtvrtfinále přehrály srdcem a hlavně tím, že nás bylo třináct. Soupeřky neměly moc holek na střídání, ale u nás, když to jedné nešlo, tak zaskočila druhá. Byla to srdeční záležitost.
V roce 2012 se Ostrava v extralize zachránila až v baráži, předloni skončila osmá, vloni šestá, letos čtvrtá...
Příští rok druhé místo, to je úplně jasné (smích). Letošní sezona ukázala, že nikdo nemůže nic předvídat, takže uvidíme...
Sezona skončila. Odpočinete si teď od volejbalu?
Se spoluhráčkou, smečařkou Zuzkou Ondruškovou, odjíždíme 1. května na reprezentační soustředění juniorek do Brandýsa a od 13. května nás čeká v Srbsku druhá část kvalifikace o postup na mistrovství světa juniorek. A pak bych moc ráda zvládla maturitu na sportovním gymnáziu.
Vaše jméno se objevilo i v českém výběru žen trenéra Carla Parisího. Plánujete, že léto opět strávíte na písku, nebo to letos bude v hale?
Jsem v širší nominaci, což ještě neznamená, že jedu na soustředění. Zatím je to pro mě tak na devadesát procent beach, ale kdyby přišla pozvánka do české reprezentace žen, tak samozřejmě dostane přednost. To je ale všechno ještě zadlouho, teď mě čeká kvalifikace s juniorkami v Srbsku a hlavně škola a maturita.
Autor: Marie Rodovská
Moravskoslezský Deník
