Po roční pauze se do národního týmu žen vrátila Adéla Chevalierová, libero extraligové Ostravy. O tom, jak se vlastně k volejbalu dostala, jak prožila jarní pandemickou pauzu a jaké jsou její cíle do budoucna, nám řekla v příjemném prostředí recepce prostějovského sportovního areálu, kde probíhá příprava našich žen na kvalifikaci na ME 2021.
Adélo, volejbal tě chytil hned nebo jsi začínala s jiným sportem?
No, abych řekla pravdu, hned ne. Vyrůstala jsem na Vysočině ve Velkém Meziříčí a tam jsem se věnovala atletice, a možná překvapivě i fotbalu. Pak když jsme se přestěhovali do Brna, tak mě taťka přihlásil do Královopolské na volejbal, protože oba moji rodiče volejbal hráli. Myslím, že to byly starší žákyně a tam mě volejbal chytil a jak vidíš, už nepustil (smích).
Fotbalu? To není úplně holčičí sport…..
Není, ale u nás na vesnici holčičí tým nebyl, tak jsem to musela čutat s kluky a bavilo mě to.
V Brně jsi vyrůstala v KP, ale po střední škole jsi hned zamířila do Ostravy, proč?
V Brně to bylo fajn a moc jsem se tam naučila, ale byla jsem tam dlouho a nějak jsem cítila, že potřebuji změnu. Již ve třeťáku mi ostravský trenér Pommer nabídl angažmá, ale já jsem chtěla dodělat školu v Brně, tak jsem ho přijala až po maturitě. V Ostravě studuji Ostravskou univerzitu na přírodovědecké fakultě.
Do „nároďáku“ jsi už nakoukla před rokem, ale pak jsi z výběru vypadla. Co se stalo?
Tu předminulou sezónu jsme v Ostravě měly špatnou, ani mě se nedařilo a to byl myslím ten hlavní důvod, proč jsem z národního družstva vypadla. Letošní sezóna již byla lepší, byly jsme tam mladší hráčky, víc jsme trénovaly, zvýšila se intenzita tréninků, což pomohlo i mně a jsem moc ráda, že mě trenér reprezentačního družstva pozval na soustředění.
Co se honí hráčkám v hlavě, když se připravují na něco, co nemusí být (kvalifikace na ME žen není stále potvrzena)…..
Určitě je to jiné. Normálně přípravu směřuješ k jasnému cíli, který má konkrétní datum. Tady stále nevíme, ale jsme za toto soustředění rádi. Jak jsi řekl, pauza, hlavně bez balónů, byla dlouhá a nám tréninky s Giannisem moc dají. Věříme, že se kvalifikace nakonec odehraje a pro nás úspěšně.
Jak jsi přežila koronavirovou pauzu, přeci jenom ta doba bez tréninku byla dlouhá….
Musím se přiznat, že první dva, tři týdny to bylo docela příjemné, a to nejen pro mě, ale pro všechny. Ale pak ten pohyb začne chybět, takže jak postupně polevovala nařízení, začala jsem běhat, jezdit na kole, následně hrát beach. V Ostravě jsme dostaly individuální tréninkové plány, protože holky byly doma a Ostravské jsou asi jen čtyři, tak jsme trénovaly individuálně.
Jak vidíš příští ročník ženské extraligy, některé kluby velmi posilují?
Tak, hlavně posílil Olymp, který si již letos říkal o jednu z medailí. Olomouc zase vsází hodně na zahraniční hráčky. Já si myslím, že se extraliga více vyrovná, nebude tam družstvo, které by jasně dominovalo. My jsme v Ostravě měly celkem dobrou sezónu, většina hráček zůstává, tak věřím, že i my „zamícháme“ kartami.
Jaký je tvůj volejbalový cíl do budoucna?
Já hlavně chci dokončit vysokou školu, což je příští rok. Pak se uvidí, co bude dál. Ráda bych si zkusila nějaké zahraniční angažmá, ale že bych preferovala nějakou evropskou ligu, to ne. Samozřejmě bych se ráda udržela i v nároďáku. Máme před sebou těžkou kvalifikaci, ale ME příští rok je velká motivace (šibalský úsměv).
Autor: Jiří Carba
Zdroj: cvf.cz