Volejbalové geny má po otci, ale neusíná na vavřínech. Mladá univerzálka Magdalena Zedníkova se snaží dál zlepšovat. Letos ji těší výsledky i zájem fanoušků a deníku řekla:
Baráž mě nakopla v Ostravě zůstat a posunout ji dál
S kadetkami získala zlato, s juniorkami stříbro, ale medaili z ženského volejbalu ještě nemá. Na jaře se k ní univerzálka Magdalena Zedníkova přiblížila nejvíc, jenže družstvo TJ Ostrava nakonec skončilo čtvrté.
„To bylo nepříjemné," přiznala dvaadvacetiletá volejbalistka. „Namlsaly jsme se ve čtvrtfinále výhrou s KP Brno, kdy jsme jakoby už byly spokojené s tím, že jsme postoupily tak daleko, a potom to nedotáhly do konce," vrátila se k sérii o 3. místo, v níž podlehly Frýdku-Místku 0:2 na zápasy.
V tomto ročníku extraligy je to ale jiné, Ostrava je v tabulce s devíti výhrami a jednou porážkou druhá za mistryněmi z Prostějova a sokolkám už starý dluh vrátila - ve 2. kole vyhrála ve Frýdku-Místku 3:1 a v 11. kole v sobotu doma 3:0.
„Vzhledem k tomu, že jim v létě skoro celá základní šestka odešla a teď nemají opory, na které se předtím spoléhaly, není už derby tak vážné, jak bývalo. Ale pořád je to Frýdek a tím, že nás v minulé sezoně porazil tak nepříjemně, se každá výhra s ním cení," radovala se 175 centimetrů vysoká volejbalistka, která k ní přispěla pěti body. Od začátku sezony jich v deseti utkáních vybojovala celkem 81 (9 z podání, 69 v útoku, 3 na bloku) a v hodnocení hráček v extralize je na 26. místě.
Volejbalové geny má po svém otci, bývalém ostravském smečaři Tomáši Zedníkovi, který nechybí skoro na žádném zápase žen. „Není kritický, jen mi radí, co mám udělat lépe. Ale že by mě za něco káral, tak to se moc neděje. Spíš nás celkově chválí a vždycky vyzdvihne to, co se nám daří," usmála se mladá univerzálka.
Odborného pohledu otce si cení. „Cokoliv mi řekne, se snažím dodržovat. Jeho rady nejsou k zahození a člověk se z nich může jen poučit. Neusínám na vavřínech, ale musím se snažit dál zlepšovat a vyvíjet, abych v konkurenci obstála."
V extralize žen začala nastupovat jako juniorka, v kategoriích mládeže to společně táhly s blokařkou Kateřinou Zemanovou i smečařkami Markétou Kukučovou a Hanou Čuboňovou, s nimiž se teď střídá na postu univerzálky.
„Myslím, že jsme vyrovnané a protlačit se na hřiště je těžké. Letos se do hry nedostávám nejlépe, nejde mi to tak, jak bych očekávala," svěřila se Zedníkova, kterou v rozletu přibrzdilo zranění kolena a kotníku, který si už dvakrát zvrtla.
Odchovankyně ostravského volejbalu zažila s týmem v roce 2012 baráž o záchranu v extralize. „Vůbec jsem neuvažovala, že bych odešla jinam, abych se měla lip. Spíš mě to nakoplo tady zůstat a snažit se Ostravu posunout někam dál," prozradila hráčka oblékající dres s číslem 13.
Letos má družstvo příjemnější starosti, zvyká si na roli favorita. „Tím, že jsme tolik let byly na spodku tabulky a nemohly se dostat nahoru, tak nám to ještě moc nejde. Spíš to v nás budí strach, že nevyhrajeme a ostatní zklameme, možná to je naše malá bariéra."
Sezona je dlouhá, před týdnem se rozehrály odvety základní části, po nich přijde na řadu nadstavba a pak play-off , ve kterém se rozhodne o konečném výsledku. „Makáme pořád dál a dál, nesmíme se nechat uspokojit, protože to by byla cesta do ztracena," vysvětlila Zedníkova.
Kromě dobrých výsledků se jí letos líbí i početnější divácká návštěva v hale ve Varenské ulici. „Tím, že hrajeme lépe, na nás lidé začínají chodit a to nás všechny baví, vytáhli jsme už další tribunu. Každý zápas je zážitek, protože vidíme, že se o nás zajímají, a to nás nabuzuje k tomu, abychom fanoušky nezklamaly," těší mladou univerzálku podpora v hledišti.
Autor_ Marie Rodovská
Zdroj: Moravskoslezský deník