Facebook icon
YouTube icon

Iva Nachmilnerová: Bronz je na dosah. Musíme k tomu přistoupit bojovně (20.4.2016)

Volejbalistky TJ Ostrava dnes doma od 18 hodin zahájí sérii play-off o 3. místo s pražským Olympem.

V Českém poháru letos došly až do finále a po repríze souboje s Prostějovem toužily volejbalistky TJ Ostrava i v extralize. Jejich přání ale v semifinále play-off zmařila Olomouc, které v pátém duelu vyrovnané série podlehly v sobotu na její palubovce 0:3.

„Je to velké zklamání. Spousta lidí nám věřila, i vůči nim mě mrzí, že jsme v Olomouci tak rychle prohrály," byla po sobotním vyřazení smutná Iva Nachmilnerová, zkušená blokařka a kapitánka ostravského týmu, který po dvou úvodních prohrách 0:3 dokázal sérii vrátit zpět na Hanou.

„Za domácí výkon patří holkám a taky trenérovi Zdeňku Pommerovi velký dík, protože otáčet sérii za stavu 0:2 je vždycky těžké, ale v obou zápasech jsme předvedly, že to jde a umíme to. Hlavně jsme naplnily naši halu, byla tam úžasná atmosféra," vrátila se 190 centimetrů vysoká volejbalistka, která je v civilu lékařka ve fakultní nemocnici, k vítězným odvetám semifinále v Ostravě.

Doma jste vyhrály 3:1 a 3:0, ale v sobotu na Hané se vám výborný výkon nepodařilo zopakovat. Co se stalo?

Nemyslím si, že by se stalo něco úplně dramatického, Olomouc prostě byla lepší, což se někdy ve sportu stává. Od začátku nás zatlačila kvalitním servisem a my nebyly schopny se prosadit útočně ani v obraně. Mám z toho zápasu takový pocit, že kolem nás nějak rychle proběhl, v podstatě jsme se ani nedostaly do hry a najednou byl konec. Taková prohra je vždycky nepříjemná.

V pátém duelu šlo o všechno. Nesvazovalo vás to?

Vědomí, že Olomouci stačí jedna výhra k tomu, aby postoupila, jsme měly už v domácích zápasech. Samozřejmě, že ten rozhodující má vždycky svoje kouzlo, ale nemyslím, že bychom byly nějak úplně svázané nebo nervózní. Prostě nám to nešlo.

Obě družstva v semifinále pokaždé uspěla pod vlastní sítí. Jak moc bylo domácí prostředí v sérii důležité?

Jsme bojovný a takový hecířský tým, máme rády naše fanoušky i halu, která pro nás hraje vždycky pozitivní roli. Je to velká motivace, protože doma máme lidi, kteří nám věří, fandí, a když si mě zavolá rozhodčí, že jsem udělala něco špatně, tak se mě zastanou a jsou s námi (směje se). Olomoucká hala je zvláštní na orientaci, ale já jsem v ní hrála šest let, Péťa Kojdová taky pár roků a mockrát v sezoně i celý tým, takže na ni se vymlouvat nemůžeme, to by od nás byla slabost. Navíc domácí prostředí nám tam vytvořili naši fanoušci. Když chcete sport dělat dobře a vítězit, musí se to dařit i v jiných halách, a to se nám nepovedlo.

Dokážete se znovu zvednout a v sérii o 3. místo s Olympem zabojovat o první českou medaili pro Ostravu?

Na to, co bylo, teď musíme zapomenout a jít dál. Důležité je, abychom si vzpomněly na to, že volejbal umíme, jak jsme hrály doma dobře a v těch výkonech pokračovat. Máme medaili z Českého poháru, která ale zase není úplně taková jako z extraligy, takže si myslím, že každá z nás ji vidí ve vzduchu a chce ji. Jsme bojovné družstvo a já jsem ráda, že jsem v něm, protože ve sportu jde o to být srdcař, chtít a makat dál. Bronz je na dosah, ale musíme k tomu přistoupit koncentrovaně a naším stylem to znamená bojovně a úplně jinak než v Olomouci.

Dá se během čtyř dnů, které uběhly od semifinále, zapomenout?

Na tyhle věci máme trenéra, který volejbalem žije. Má nastudovaná všechna možná videa a herní varianty, radí nám takticky a snaží se nám vytvořit herní pohodu. Když vidí, že je někdo takový trošku nahlodaný, umí mu docela hezky pomoct, má pro to psychologický cit. I jemu patří velký dík za to, že jsme tu sérii po dvou prohrách v Olomouci srovnaly. Před domácími zápasy udělal teambuilding, který zafungoval. Byly jsme všechny spolu, užily si to a domluvily se na tom, co budeme dodržovat, a až na ten pátý zápas se nám to podařilo. V tomhle trenérovi věřím, protože vím, že to umí.

Série o bronz je pouze na dvě vítězství a začíná dnes od 18 hodin v Ostravě, kde by se po páteční odvetě v Praze hrál hned v sobotu i případný třetí zápas. To by mohla být výhoda.

Myslím, že obrovská i pro náš klid, který z domácího prostředí vždycky pramení. Je to dobře i proto, že nemusíme cestovat, protože semifinálová série byla dlouhá. Těším se na každého, kdo nám přijde fandit, protože atmosféra v hale byla v posledních dvou zápasech neuvěřitelná a já doufám, že i ve středu to bude stejně skvělé. Musíme pro to udělat maximum, budeme se snažit divákům ukázat, že jsme to zase my.
 
Autor: Marie Rodovská
Zdroj: moravskoslezsky.denik.cz