Ostravské volejbalistky překonaly zklamání z vyřazení v semifinále. Libero Adéla Chevalierova říká:
Bronz je také medaile. Pořád bojujeme!
Před rokem byla v Bmě, ale bronz z extraligy žen nemá. Na postu libera v týmu Králova Pole tehdy nastupovaly zkušenější hráčky. O svůj první cenný kov teď volejbalistka Adéla Chevalierova usiluje na opačné straně sítě.
V dresu TJ Ostrava, která úvodní utkání s KP Brno v sobotu doma vyhrála 3:2, a pokud uspěje i v zítřejší odvetě pod Spilberkem, může se radovat ze 3. příčky.
„Jde o medaili. V hlavách máme to, že chceme bojovat a vyhrát ji za každou cenu. Tím jsme asi soupeřky přehrály - hrály jsme týmově a až do konce nepolevily," tvrdí dvacetileté libero Ostrava.
Říkáte, že jste nepolevily, ale po vedeni 2:0 na sety jste vítězství nakonec vybojovaly až ve zkráceném tie-breaku...
Možná jsme si chvilku myslely, že už to máme vyhrané a trošku polevily. Nepřihrály jsme si, a když jo, tak se nám nepodařilo nic složit. Jsem ráda, že jsme tie-break vyhrály 15:6.
Přebolelo už vyřazení v pátém zápase semifinále v Olomouci?
Finále jsme měly na dosah ruky, samozřejmě jsme tím zklamané, ale rozhodně se nemáme za co stydět. A bronz je také medaile, takže pořád bojujeme!
Stačily vám dva dny mezi oběma sériemi k přípravě na další soupeřky?
Myslím si, že semifinále byla nejnáročnější část celé sezony. Po pátém zápase jsme dostaly den volna a jely domů. Mohly jsme si odpočinout a přemýšlet o něčem jiném, abychom neměly v hlavách pořád volejbal. To si myslím, že bylo důležité, prohranou sérií jsme aspoň nebyly tak zdrcené.
Souboj o bronz pokračuje zítra v hale Králova Pole. Jak skončí?
Z Brna máme respekt, je to velmi dobrý soupeř a u něj to vůbec nebude lehké. I doma jsme viděly, že bylo schopné z 0:2 na sety dotáhnout na 2:2. Na zápasy ale vedeme 1:0, hraje se na dva vítězné a my si to do Brna jedeme vyhrát.
S ostravským trenérem Zdeňkem Pommerem se uvidíte i po sezoně v klubu. Překvapila vás jeho pozvánka do širšího výběru české reprezentace?
Moc mě to potěšilo, bylo to takové hodně nečekané. Volejbal jsem začala hrát pozdě, až v patnácti letech, takže mi přijde, že všechno se děje rychle, ale jsem za to ráda. Je to pro mě další příležitost získat nové zkušenosti a zahrát si s jinými holkami než v klubu.
Cesta do sestavy, která nastoupí v Evropské lize, bude asi ještě dlouhá...
Je jasné, že ještě není určeno, kdo bude hrát, ale i na trénincích se dají získat zkušenosti. Je to zase něco jiného, budou tam holky, které hrají v zahraničí, takže se na to moc těším.
Autor: Marie Rodovská
Zdroj: Moravskoslezský deník